Vallejo, Irene / Escritor
Kniha patrà do stejné kategorie jako lžÃce, kladivo, kolo nebo nužky. NeumÃme si predstavit život bez tohoto fascinujÃcÃho artefaktu, který lidé vynalezli, aby slova mohla volne pusobit v prostoru a case, a bez kterého by neexistovala civilizace. Viktoru Franklovi zabavili pri prÃchodu do Osvetimi rukopis, který obsahoval jeho výzkumy za dlouhou dobu, a touha napsat to vše znovu ho udržela pri živote. Frankl pozdeji uvedl, že i když byli mnozà intelektuálové v horšà kondici než ostatnà veznové, život v Osvetimi snášeli paradoxne lépe. Dokázali se totiž izolovat od desivého okolà a uchýlit se do vlastnÃho nitra. Zachránila je jejich predstavivost a vÃra v sÃlu slov.
Knihy pomáhajà lidem prežÃt velké historické katastrofy i osobnà tragédie. Knihy jsou našÃm svedomÃm, spásou zoufalých, inspiracà milencu, zdrojem osvobozujÃcÃho smÃchu.
Když porovnáme neco starého s necÃm novým – naprÃklad knihu s tabletem, zdá se, že to nové má vetšà budoucnost. Ve skutecnosti je to naopak. CÃm déle je urcitý predmet ci nejaká zvyklost mezi námi, tÃm vetšà má budoucnost. To nejnovejšà vetšinou zanikne nejdrÃv. I za mnoho let tady budou židle a stoly, lžÃce i nužky, možná však už nebudou tablety a mobilnà telefony. KdovÃ, jednou treba nebudou solária, budeme však dál oslavovat zimnà slunovrat.
